Na první pohled může působit paradoxně, že muž, který je v běžném životě sebevědomý, rozhodný a zvyklý vést ostatní, může v soukromí vyhledávat submisivní roli. Ve skutečnosti se tyto dvě věci vůbec nevylučují. Právě naopak – psychologicky mohou jedna druhou velmi dobře doplňovat.
Neustálá odpovědnost může být vyčerpávající
Vedoucí pracovník, podnikatel nebo člověk s velkou odpovědností tráví velkou část dne rozhodováním.
Co udělat?
Jak problém vyřešit?
Kdo ponese odpovědnost?
Jaké bude další rozhodnutí?
Takový člověk může mít velmi málo situací, ve kterých se nemusí o nic starat.
Submisivní role mu umožní na určitou dobu tuto odpovědnost odložit.
Někdo jiný určí pravidla.
Někdo jiný stanoví tempo.
On může pouze následovat.
Submise nemusí znamenat slabost
Jedním z největších omylů kolem BDSM je představa, že submisivní člověk musí být slabý.
Dobrovolné předání kontroly je ale něco úplně jiného než bezmocnost.
Člověk si vybírá, komu důvěřuje, jaké hranice stanoví a co je ochoten zažít.
Paradoxně tak může být submise velmi vědomým rozhodnutím.
Prostor bez výkonu
Muži jsou často vychováváni k tomu, že musí být výkonní, jistí a připravení situaci zvládnout.
Takový tlak se někdy přenáší i do intimity.
Dominantní partnerka může tuto dynamiku úplně obrátit.
Muž nemusí vymýšlet další krok.
Nemusí nikoho přesvědčovat.
Nemusí být iniciátorem.
Může pouze reagovat na jasně dané vedení.
Pro některé muže právě tato změna vytváří neobvykle silný pocit psychického uvolnění.
Tajemství a očekávání
Submisivní role bývá navíc spojená s nejistotou.
Co bude následovat?
Jaký přijde úkol?
Co se skrývá za dalšími dveřmi?
Tento princip funguje velmi dobře i v konceptu BDSM únikové hry.
Účastník nemusí mít kontrolu nad celým příběhem. Postupně získává instrukce a podle nich se posouvá dál.
Kombinace hry, tajemství a dominance vytváří výrazně silnější atmosféru než běžná úniková místnost.
Psychologický kontrast
Právě kontrast mezi běžnou rolí a rolí během hry může být nejsilnější částí zážitku.
Člověk, který celý týden vede ostatní, může na hodinu následovat.
Člověk, který má vždy plán, může přijmout nejistotu.
A člověk, který musí být neustále silný, si může dovolit na chvíli tuto povinnost odložit.
To neznamená útěk před realitou.
Je to jen jiný typ zkušenosti, který umožňuje vyzkoušet si stránku vlastní osobnosti, pro kterou v běžném životě často není prostor.
Komentáře
Zatím žádné komentáře.